Rok se sešel s rokem,
život běží skokem!
Narozeniny jsou tu zase
a skví se v celé své kráse!
Ještě mne nic nebolí,
za rok půjdu do školy.
Dneska už je mi pět let
a usmívám se na ten svět!
Pravda, jistě jste všichni pochopili, že narozeniny neslavím já, ale můj blog! A na úvod mne napadlo poskládat pár veršíků, abyste se taky zasmáli.
Zaměřila jsem se svým povídáním na články především o rodině. Jsem známá tím, že jsem introvert, tak tedy i na sebe vykecám všechno.
Za ty roky, co existuje můj blog, jsem napsala již 1145 článků. Začínala jsem však velice opatrně, především ságou našeho rodu a pak vzpomínkami na celý můj život. Tedy jen tak, jak mi sloužila paměť.
Mezi první moje čtenáře patřila moje vnoučata a také děti včetně snachy. Jako 1. mi vložila komentář moje vnučka Lada a druhá vnučka – Terezka, která čte dodnes mé články poctivě a pravidelně, tak ta mi zase naopak nenapsala dosud nikdy žádný komentář. Ono vůbec těch komentujících ze začátku mnoho nebylo. Byla pouze jedna pravidelná čtenářka, která je ve věku mé vnučky a vždy mne povzbuzovala a navzdory tomu, že je tak mladá, tak se jí u mne líbilo a to mi dodalo odvahy psát dál.
V květnu 2009 jsem byla přijata do Autorského klubu a pak se postupně zvyšovala moje návštěvnost. Poměrně brzy, konkretně v prosinci 2010 si mne našly moje dvě – dovolím si říct už blogové kamarádky – Otavínka a Kitty. Toto přátelství trvá, sblížily jsme se hodně a ještě jsem zde našla spoustu dalších milých blogerek. Některé mne dokonce obdarovaly i dárečky, mezi nimi převládají ježci – do mé sbírky. Všem jsem moc vděčná i za každé milé slovo a přiznám se, že dost špatně nesu naopak nějaké to špatné. Ale i o tom je život, co nadělám.
Mezi blogerkami jsme se našly také s Miluškou hlavně poté, co jsme zjistili, že bydlíme kousek od sebe – půl hodiny jízdy tramvají a také jsme se už párkrát setkaly. No a tak říkajíc jsme si „sedly“, je to vždy příjemné a úsměvné setkání.
Jinak čtenáři se taky občas mění, někteří mají už toho mého „plácání“ dost, tak přestanou chodit na návštěvu a jiní se zase přidají.
Blog je také studnicí nápadů a výborných receptů. Když nevím co uvařit nebo upéci, projedu mé oblíbené nebo rovnou vlítnu k Alis a je jasno.
Dovolte mi teď vložit takovou malou statistiku (mimochodem je zajímavé, že ta mne vždycky bavila).
TOP LIST mám instalovaný od listopadu 2008 a počet čtenářů se rok od roku zvyšoval.
V roce 2009 jsem měla 1883 čtenářů, 2010 – 5128 čtenářů, 2011 27 974 čtenáři, 2012 52 767 čtenářů a letos do 8.7. 13.30 hod. mi počítadlo ukazuje 121 183 čtenářů.
Ne, že by byla návštěvnost moje hlavní priorita, ale určitě potěší.
Nakonec chci tedy všem těm pravidelným čtenářům moc poděkovat, že vydrží číst to moje vyprávění a těm náhodným popřát, aby se jim tady líbilo a jestli nebude, tak ať tedy už nechodí, jen ať mi sprostě nenadávají! Jsem už starší seniorka, hodně citlivá a vždy mi to bere spánek a vhání slzičky do očí.
Krásný den všem! 