Dnes slaví svátek můj syn Ladislav. Ne, že bychom svátky nějak vehementně slavili, ale blahopřát se sluší a patří. Tak jsme se vydali včera k synovi. Popřáli jsme mu a hurá – už jsem běžela se podívat, jak se daří koťátkům.
Vnučka, která je všech kočiček máma, nebyla doma. Zrovna dělala přijímací zkoušky na doktorantské studium na UJEP v Olomouci, ale s koťátkem jsem se konečně pomazlila.
Kocour Florián alias Flori a kočička Julie alias Julča měli spolu čtyři koťátka. Den předtím už dali dvě do dobrých rukou a nechali si dvě, o které se rozroste jejich domácnost. Kluk a holka jsou jako by svým rodičům z oka vypadli. Ale tak jsem se do těch jmen zamotala, že snad vám to objasní naše Lada. Snad Juli a Florinka, ale to není tak podstatné, důležité je, že jsou to spokojená a krásná koťátka.
Koťátko jako Julča
Krásné, takto vypadá jejich kočičí maminka
Koťátko jako Flori
celý tatínek
A jak jsem se tak muchlovala s kopií Floriána, tak mne snacha vyfotila. Je to ale jenom mobilem, venku zrovna sluníčko nesvítilo a fotka podle toho vypadá. Ale to stačí, jen tak na ukázku.
Já s manželem a koťátkem
a už jenom já s milým kotětem.
Dnes je venku tak tak všelijak a já zase jedu pryč. Tentokrát s bývalou kolegyní za další bývalou kolegyní. Reportáž, doufám, přinesu zítra. Krásný den všem!