Psala jsem, že tady budu mít maminku a jak jsem jí naplánovala ty čtyři dny, strávené u nás. Vyšlo mi naštěstí vše, tak jak mělo.
Ale jak říká můj manžel, každá písnička má svůj konec. Maminku krátce po poledni odvážíme s dcerou zase domů. Na pedikúře jí odstranila šikovná pedikérka to strašné kuří oko, kvůli kterému nemohla ani chodit a jako bonus ještě jedno menší na druhé noze. Pak si ji vzala do parády hned kadeřnice, která jí srovnala ty „zuby“, které měla po domácím stříhání a maminka byla se vším včetně rychlosti, navýsost spokojená.
A nestačila jsem se divit ani já. Maminka k nám zdolala těch 63 schodů celkem krásně, pouze s jedním odpočinkem a to je šlapala celkem 3 x za ten krátký pobyt.
Jídelníček jsem upravila tak, aby nebylo jídlo na maminku moc těžké, maso pouze kuřecí a hodně zeleniny. Maminka kupodivu jedla dobře, pochutnala si a všechno dobře dopadlo. Určitě je to všechno psychického rázu, to je moje domněnka. A také si říkám, kdyby tenkrát doktoři nezanedbali tu její trombózu, tak možná ještě dnes viděla a také by ledacos stihla udělat sama. Ale zbytečné je plakat nad rozlitým mlékem, já vím. To jsem si jen tak povzdechla.
Včera jsme měli rodinnou oslavu v rodině u syna. Moje nejstarší vnučka a maminky nejstarší pravnučka oslavila o 14 dní dříve své jubilejní 25. narozeniny. Byli jsme domluveni, že pro nás zajede syn a jaké nás čekalo milé překvapení, když pro nás přijel vnuk se svou přítelkyní. Bylo to tak krásné! Čekali na nás venku před domem, vnuk představil svoji přítelkyni postupně nám všem, protože ani já ani manžel jsme oficiálně nebyli představeni, i když jsme se všichni znali. Sluší jim to, opravdu a je vidět, jak se mají rádi.
Na oslavě samozřejmě nemohla chybět ani druhá babička, no bylo nás tam fůra! Celkem jsem napočítala 12 lidí, mladí seděli i na zemi, abychom mohli být všichni pohromadě.
Zde je hlavně vidět vzadu náš „seniorský“ koutek, manželovi kouká jen kousek hlavy, vedle maminky je dcera a zleva je přítelkyně mého vnuka.
Tady zrovna „pořádáme“ dort a je vidět, že bylo i veselo.
Snacha „zabrousila“ i do kuchyně a zvěčnila i mého syna.
Oslavenkyně s dortem a mezi dárky seděla spokojeně na zemi.
Mládí vpřed!
A na chvíli tam byly i kočičky. Maminka si je chtěla pohladit. A kočky byly také spokojené.
Už i z fotek je zřejmé, že nám bylo všem dobře, některé nafotila na můj foťák moje snacha, která to sama navrhla. Byla jsem ráda, protože já jako známý paparazi jsem si ani netroufla.
Domů nás zase odvezl syn a za chvíli přijede dcera a zase odvezeme maminku domů. Napřed se jí k nám nechtělo, pak chtěla jet domů už v pátek, ale nakonec byla ráda, že zůstala, byla prý včera mezi tolika lidmi jako v Jiříkovo vidění.
Tak, víc toho dnes nestihnu, něco o mamince ještě určitě dopíši příště, ale teď už musím končit a chystat maminku a sebe na odjezd.
A až přijedu tak slibuji, že se konečně zastavím na návštěvu u vás na blozích.