Patřím také k těm včeličkám, které nevydrží sedět ani u televize jen tak s rukama v klíně. Pokud nedělám nějaké ruční práce, tak mne to svádí k tomu, abych „zobala“ nějaké dobrůtky, většinou ale slaného typu, ale i tak to stačí. Když ty ruce zaměstnám jinak, ani si neuvědomím, že mi něco chybí jako v opačném případě.
Už je to delší dobu, co jsem byla s Miluškou u nás v obchodě a ona mi dělala poradkyni co se týče nákupu příze na volánkovou šálu. Já nevím proč, nějak se mi do ní pořád nechtělo. Hledala jsem v návodu nějaké kličky, které tam nebyly a opravdu to bylo jen tak jednoduché.
Včera jsem si řekla : DOST! No a netrvalo to dlouho a volánková šála je na světě. Je pravda, že mi trochu trvalo, než jsem se rychleji naučila protahovat to jedno očko těmi více na háčku, ale nakonec jsem to zvládala celkem dobře. No a tady je výsledek :
Možná jsem měla těch oček protahovat víc, šála se mi zdá málo nabraná a zbytečně dlouhá, ale myslím, že není problém ji složit nebo zamotat. To mám na příště.
No a dnes budu pokračovat tam, kde jsem mezi svátky začala. Na přehozu přes postele. Zvolila jsem si bílou a zelenou barvu dle barev ložnice, ale bude to ještě zdlouhavá práce. Jak jsem tak měřila, tak přehoz by měl být cca 195 x 215 cm, když si vezmete, že jeden čtverec má stranu 15 cm a já jich mám teprve 40 ks, budu mít ještě dlouhou „piplačku“. Snad to vše dovedu ke zdárnému konci, ale už budu muset jít zase dokoupit vlnu.
Tak jsem tady dnes byla za „kutilku“ a věřím, že až přehoz dokončím, tak ho předvedu v celé kráse.
Přeji všem krásný den, u nás stále pěkně mrzne, ale sníh je asi někde na horách, což mi vůbec nevadí, naopak.