Už jsem zde práskla na mého muže, že rád luští osmisměrky. V podstatě jenom je, ještě někdy přihodí kris-kros.
No a právě v těch jedněch osmisměrkách jsem objevila docela dobré vtipy, jejichž pointu musel manžel vyluštit. Tak než ten časopis vyhodím, tak je přidám pro krásný úsměv vám všem, kterým se budou líbit.
****
„Pane kapitáne, proč má většina lodí ženské jméno?“ „Kdybyste věděl, milý pane, jak se taková loď těžko ovládá, tak byste se ani neptal.“
****
„Víš, proč je tolik vtipů v poslední době na důchodce?“ „No, nevím, povídej!“ „Je to cílená propaganda, aby důchodci věděli, že se někdo o ně zajímá.“
****
„Co je to civilizace? Když si musíš zapnout televizor, abys zjistil, jaké je venku počasí.“
****
„Věříš na lásku na první pohled? Nebo mám kolem tebe jít ještě jednou?“
****
Malý Aleš je s tatínkem u vody, kde je strašně štípou komáři. Po setmění, když se objevily světlušky, začal Alešek zděšeně křičet: „Tati, tati, utíkejme, ti hrozní komáří si na nás svítí baterkami!“
****
„To je zvláštní, jak se člověk mění,“ medituje muž. „Kdysi před svatbou jsem celou noc nespal a přemýšlel o tom, co mi večer řekla. A teď usnu, sotva začne mluvit.“
****
„Sousedko, pro koho přijela ta sanitka?“ „Odvezla souseda.“ „A co se mu stalo?“ „Uhodil manželku.“
****
U zubaře: „Prosím vás, které prase vám dělalo tu šestku vlevo dole?“ „Já už nevím, pane doktore, ale já nikam jinam než k vám nechodím.“
****
Hlášení místního rozhlasu: „Oznamujeme majitelům psů, kteří ještě nebyli očkování proti vzteklině, že budou zastřeleni…“
****
„Stála jsem modelem. Mistr maloval obraz Kleopatra a zmije.“ „A kdo stál modelem pro Kleopatru?“
****
Manžel vtrhne za ženou do prádelny a zařve na ni: „Nezapírej, jsi mi nevěrná, všechno vím!“ „Ty víš všechno? Tak se přihlas do vědomostní soutěže a mě nech prát!“
****
„Jak je možné, že vy, taková útlá žena, jste toho zloděje tak zbila, že zůstal ležet v bezvědomí na zemi?“ „Já jsem si myslela, že se vrátil manžel z hospody.“
****
Povídá manžel manželce: „Vždy znovu žasnu, jak krásně vypadáš po třech skleničkách fernetu!“ „Ale já jsem vůbec nepila.“ „Ty ne, ale já ano!“
****
A na závěr pro ty, kteří mají rádi poezii přidám jednu báseň z poslední knížky pana Zbyňka Šišky, která se mi moc líbí.
Zbyněk Šiška
NALÉHAVOST SVĚTLA
Na bolest platí jenom lest
Je to pravda
obehraná
ta špetka zářivého rána
kdy stačíme se k nebi vznést
Ó ano… stačí neklečet
a nečekat
až spadne mana
jako ta píseň samozvaná
nebo ten nerozkvetlý květ.
K radosti patří záření
nemůžeme jen planě blikat
Člověk si musí
na svět zvykat
Někdy i v sebezapření!