Zamyslíme-li se nad daným tématem týdne – originalitou – určitě většinu z nás napadne, že každý člověk je vlastně svým způsobem originální. Nemyslím podobou, protože jednovaječná dvojčata jsou často téměř k nerozeznání, ale hlavně povahou, chováním, nadáním, no dalo by se toho napsat určitě víc.
Také originálním můžeme nazvat některé stavby, které jsou většinou současně unikum a chodí nebo jezdí se na ně dívat lidé z celého světa. Máme je u nás, ve světě, prostě jsou všude.
Také se snaží módní návrháři o originál v módě.
Já se snažila už jako mladá stále vymýšlet nějaké verše, i když na Nobelovku to nebylo, ale jak měl někdo narozeniny, svátek či nějaké výročí, už mi to šrotovalo v hlavě. V práci jsem dokonce jeden čas tvořila „na přání“. Někdy mi to šlo lehce, někdy hůř, ale to určitě vy ostatní znáte také.
Proto si myslím, že ORIGINÁLNÍ jsou moje veršíky, které jsou určitě teď aktuální, protože jsem je složila mé mamince ke DNI MATEK.
První jsou z roku 1999 :
V neděli je zase svátek,
všichni oslaví Den matek.
Přeji Ti, maminko má milá,
abys hlavně zdravá byla
a taky pořád tak hezká
tak, jako jsi právě dneska.
Mám Tě moc ráda, za vše děkuji,
za radu, pomoc, za lásku Tvoji,
maminko má nejmilejší
na celém světě nejhodnější.
A ještě jedna z dalšího roku, tedy r. 2000 :
Zas tu máme SVÁTEK MATEK,
klepe se nám srdíčko,
abychom Ti mohli říci,
děkujeme, matičko.
Díky, žes nám život dala,
bohužel čas příliš letí.
Dobře jsi nás vychovala,
nás, všechny tři své děti.
Snad mi prominete, že jsem přidala hned dvě starší veršovánky (básně si tomu netroufám říci), ale i na nich je snad vidět, že každá je jiná – tedy ORIGINÁL.