Určitě si řeknete, že to znáte z vlastní praxe, ale nedá mi to, protože vím, že spousta žen hospodařit neumí.
Často slyšíme nadávat, jak se všude cpou důchodci, kde je něco v akci. Tedy tak, jak je to prezentováno, tedy že bych se někde doslova rvala o věci a nacpala si jich pak plný košík, k tomu bych se nepropůjčila. Ale proč třeba nenakupovat jídlo na okamžitou spotřebu, když je něco levnější, no ne? Nebo hospodařit s tím, co máme.
Já si koupila včera květák. Velký a krásný, stál 35 Kč. Měla jsem už na něj takovou chuť, že jsem cenu neřešila. Ale takový „kusanec“ pro dva lidi, to bychom se pak vznášeli jako balon, to ne. Jíme do polosyta, tak, jak to má být. Měla jsem chuť na smažený, vím, že to není dvakrát zdravé, ale na panenském olivovém oleji a na „zdravé“ pánvičce, to snad jednou za čas lze takto hřešit.
Rozdělila jsem květák na růžičky, protože smažím syrový, tak růžičky beru ty nejmenší. Část jsem si připravila na robotu na květákové placičky a část nechala do dnešního dne v lednici. Dnes jsem zbytek tedy uvařila, pár drobných kousků nechala v polévce a zbytek nechala na květák na mozeček. Takže mám na mrazáku připravený květák vlastně ještě na dva obědy a navíc to bude rychlé.
Když to vlastně tedy spočítám, tak ten květák vlastně nebyl vůbec drahý. Na to, že z něj budeme mít třikrát oběd, tak cena super. Byl opravdu čerstvý, běloučký, na trhu koupený a byl mňam!
