Je to tak. Včera jsme se sešli v úplně stejné sestavě jako loni v říjnu, když toto jubileum slavila moje snacha. Zase nás bylo 15 u stolu, u dlouhého stolu, zase nám bylo spolu dobře.
Věříte, že lze krásnou oslavu uspořádat i bez alkoholu? Na té včerejší jsem napočítala, že se kromě přípitku, což byl normální i nealkoholický sekt, vypila 2 piva klasická a 1 pivo nealko.
Byli jsme tam 4 auty, tak řidiči byli jasní, moje vnoučata, ač téměř všechna plnoletá, tak nepije nikdo alkohol, další 2 děti byly malé a my ostatní také alkohol už nemusíme. A jak nám bylo krásně!
Takové mísy s pohoštěním tam byly celkem čtyři. Tahle zrovna byla přede mnou, tak jsem ji zvěčnila. Na dalším táce byly sýry, pak smažené kuřecí nugetky a také zeleninový salát – nakrájená zelenina a vedle byl sýr na šopský salát. Všechno jsem ochutnala, bylo to výborné, jen chleba jsem neměla. Vždy se říkalo, jak je chléb drahý, tak jsem ho šetřila.
Ke kávičce byly podnosy se zákusky.
Moje snacha má v merku takovou sympatickou cukrárnu, kde vyrábí takové mini zákusky, moc výborné a máte jistotu, že se nepřecpete.
Teď bych měla dodat jako správný paparazzi nějaké fotky, přiznávám se hned na začátku, že mi opět (ach jo) došly v njlepším baterky, tak k radosti všech ostatních mám hlavně ty „přací“.
To je začátek. Syn v čele stolu hlavně čeká, až paní servírka všem nalije šampáňo na přípitek.
První odvážná byla Lada. Byla na mne moc rychlá, tak jsem je vrátila, ale už je zmáhal jenom smích.
Na co čekat? Nikdo se nehrnul, tak šel můj manžel. Neuhodli byste, co drží v ruce. Měla jsem takový nápad, protože vím, jak syn z dob mládí miluje čerstvý hrášek, tak jsme mu místo kytičky dali pytel – vlastně pytlík hrášku. Určitě se už po něm zaprášilo.
Nevím, co mu jeho tchyně říkala, kouká nějak nepřítomně, ale určitě nic špatného, mají se navzájem moc rádi!
Jak je vidět, určitě vtipný byl syn Lukáš. Dárky od rodiny dostal už doma, tak aspoň nějaké vtipné přáníčko.
Náhodou jsem se ocitla u toho, když syn pak zkoumal obsah této obálky od své manželky. Tak vím, že dostal masáž! A to ne ledajakou! Masáž lávovými kameny! To vím, že je cena dost vysoká a masáž celého těla trvá 90 minut! Tak to si pohoví!
Bratr mé snachy, tedy synovo švarg Martin, ten ho tedy rozesmál. Dostal pivo, to vím, ale on to promítl do nějaké slovní hříčky jako pivo a ležák, já už přesně ani nevím, co měl na mysli.
Tak teď jsem je rozesmála já. Zase jsem nestihla, tak musela moje dcera se svým bratrem zapózovat ještě jednou. Ale proč jim to přišlo tak k smíchu, to netuším.
Já jsem řekla, že jsem ho viděla první, tak půjdu přát jako poslední. Tady jsem měla projev a to přesto, že jsem mu ještě moje pocity u příležitosti tohoto jubilea napsala a přiložila k přáníčku.
A tohle byl takový pokus o překvapení. Bonus. Nedávno jsme se po cestě do Olomouce za vnučkou s druhou babičkou bavily o tom, že má doma zlatý přívěsek, který původně měla pro Laděnku. Ta zlato nechce, Lukáš, její bráška taky ne. Přívěsek je ELKO a tak se hlásil můj syn, že je také od L. Měla jsem doma pro sebe zlatý řetízek také s tímto písmemem (bože, to nás je od L), tak jsem si řekla, že pomalu musím začít bilancovat a přívěsek s řetízkem mu dala. Ale na otázku, jestli to bude nosit řekl, že neví. 
Nedávala jsem tam všechny gratulanty, to by bylo ještě o hodně delší, už tak je tam toho fůra!
Ještě jen dodám, že vedle byla pro zájemce zaplacena hodina bowlingu. Zvlášť pro dospělé a zvlášť pro děti – ty tam byly vlastně jen dvě, ale i tak.
Tak jsem vyfotila aspoň tam – už jen bohužel mobilem – „čumily“, pardon děti, moji dceru s vnoučaty!
A to je vše. Slibuji, pokud mi bude ještě povoleno někde fotit, tak si beru sebou náhradní baterie. Byl to krásný den určitě pro všechny!