Hned ze začátku přiznávám, že zdaleka nevím, jak na tom byl přesně Lazar, ale já jsem si v posledních dnech nepřipadala moc lépe.
Bolesti v podbřišku, častější běhání na malou, zase dost velké bolesti zad. A teď babo raď! Je to močový měchýř nebo páteř? Obojí jsem už zažila, ale někdy je to opravdu těžké to rozpoznat. Když už mě bolesti břicha nedaly ze čtvrtka na pátek ani spát, ráno jsem se rozhodla a šla po dlouhé době k praktické lékařce. Přece jenom bylo před víkendem, moje doktorka mne už léta zná a také mi event. pořádně vyšetří moč, o regulačním poplatku ani nemluvím, když je třeba, musí se zaplatit ať je jak chce vysoký.
První dobrá bylo to, že nikdo nebyl v čekárně. Sestřička se mne hned v ordinaci zeptala, co mám za problém a napřed mne poslala na statim do laboratoře s močí.
Tam jsem cca po 10 minutách dostala výsledek a paní doktorka si mne hned zavolala dál. Žádný velký nález prý to není, ale vyšetřila mne a řekla, že mne raději zaléčí. Šup a mám antibiotika. No, neměla jsem je už tak 2 – 3 roky, tak co nadělám.
Manžel mně jako většinou dělal bodyguarda, tak jsme rovnou od lékařky jeli cestou nakoupit a vyzvednout léky. Po příchodu domů jsem neměla ani chuť na kávu – a to už je u mne co říct – dokonce jsem si ani nepustila rádio. Jaksi mi nebylo nejlíp, lépe řečeno mi tak bolelo břicho, že jsem myslela, že mi tam leží a roste nějaký balvan. Celá zpocená jsem sotva dovařila oběd a ani jsem neměla hlad. Kdybyste viděli tu moji muší porci, tak byste se asi smáli.
Ještě než jsem však dovařila oběd, stačila jsem si vzít léky na bolest, které už jsem nebrala díky konopné masti minimálně 3 týdny. Po obědě jsem asi na 20 minut zalehla a věřte nebo ne, ono se mi ulevilo.
Z toho jsem usoudila, že jsem stále nově a nově překvapovaná co všechno ta páteř dokáže. Tentokrát asi v symbióze s močovým měchýřem a já myslela, že padnu. Ale vydržela jsem vše a jsem zase zde. I když… celou noc jsem se střídavě odkrývala a přikrývala, byla jsem stále jako myš. Myslím tím samozřejmě zpocená. Budou to asi vedlejší účinky těch antibiotik, ale varování už dlouho raději nečtu, prý psychika může způsobit, že si některé kontraindikace naordinuji sama.
Dnes jsem se rozhodla, že si za to mé malé trápeníčko udělám radost. Koupila jsem si půlku kachny. Ano, já sama, protože manžel ji nejí a já už po kachničce se zelím a bramborovým knedlíkem vzdychám dost dlouho! Vím, že to není zdravé jídlo, že bych to ani moc neměla, ale jen kousíček a manžel bude mít pečené kuřátko. Jo a ještě měli také v tom obchodě v akci becherovku. No nekupte to za 119.90 Kč! Já si ji tedy dávám téměř výhradně jen jako žaludeční likér – jak já říkám za korunu z flašky, ale i to musím odložit až po dobrání léků. Ale já počkám!