Nějak v poslední době nestíhám, tak jsem měla zase přímo nacpanou emailovou schránku. Tak čistím a mažu a mažu a …
Tento email se mi moc líbil a myslím, že je opravdu k zamyšlení a mohl by to být i slibný začátek pro společný projekt „Měníme svět“. Omlouvám se současně těm, kteří už to znají, ale třeba ne všichni…
Slečna čekala na nástup do letadla na jednom velkém letišti …
Protože bylo ještě třeba čekat déle, rozhodla se, že si koupí nějakou knihu. Zároveň si koupila i balíček sušenek.
Pohodlně se usadila a začala číst, rozhodnutá zkrátit čas a trochu si přitom odpočinout.
Na vedlejším sedadle vedle balíčku se sušenkami si jeden muž otevřel časopis a začal ho číst.
Když ona si vzala první sušenku, muž si vzal také jednu. Cítila se pobouřená tímto chováním, ale neřekla nic, myslíc si: „To je ale drzoun!“
Pokaždé, když si ona vzala sušenku, muž udělal totéž.
Štvalo ji to čím dál víc, ale nechtěla vyvolat scénu. Když už zůstávala poslední sušenka, pomyslela si: „A co udělá ten moula teď?“
Muž vzal poslední sušenku, rozlomil ji napůl a dal jednu půlku jí…
Teda, to už bylo příliš… Byla hrozně rozčílená!
V tom momentě potlačila zlost, chytla svou knihu a svoje věci a naštvaná odešla do nástupní haly. Když se usadila na svoje sedadlo v letadle otevřela svou tašku a … s obrovským překvapením objevila svůj balíček sušenek uzavřený a nedotknutý!!
Udělalo se jí úplně zle! Nechápala, jak se mohla tak zmýlit…
Zapomněla, že si svůj balíček se sušenkami nechala v tašce…
Muž se s ní podělil o své sušenky bez problémů, bez námitek, bez jakéhokoliv vysvětlování…
… a přitom ona se stále v duchu rozčilovala, myslíc si, že jí drze bere sušenky… a teď už neměla žádnou možnost, aby mu to vysvětlila, nebo se mu omluvila…
Jsou čtyři věci, které se nedají nikdy vrátit…
… KÁMEN…. když už jste ho hodili
… SLOVO … když jste ho vyslovili!
… PŘÍLEŽITOST … když už jste ji propásli!
… A ČAS … když už uplynul!