Já jsem asi hrozná. Zase jsem se přebírala (po kolikáté už) ve starých fotkách. Vždycky, když jsem u maminky, tak jsem zvyklá ráno vstávat dřív než ona. Tak jsem vždy jak myšička, sednu si do křesla, vyndám krabici starých fotek a vzpomínám a prohlížím, no a nějakou si odvezu. Maminka říká, vem si třeba všechno, co bych s tím dělala, ale ona už na ně nevidí tak vždy nějaké odvezu.
Správně tipujete, dnes jsem jich oskenovala pět a chronologicky je seřadila.
Foto je z roku 1967. To se vdávala moje sestra. Ta paní vedle ženicha je moje maminka a za ní stojí tatínek. Jé, to byli tenkrát ještě mladí!
A už je rok 1986. To se ženil můj syn! Svatba byla velká a ta „mladice“ vedle něho, ano, to jsem já s manželem a vedle mne je moje maminka. Ten malý hoch úplně vlevo je synovec, kterému se právě v sobotu narodil Ondrášek, tedy už jeho druhé dítě. Jé, to jsme byli tenkrát ještě mladí a krásní! 
Píše se cca konec roku 1989. Uhodnete, kdo je toto roztomilé dítko? Podle kočárku je vidět, že je to holčička – naše první vnučka Lada. Jé, to byly časy!
Rok cca 1990 a pro velký úspěch a krásné oči ještě jednou Laděnka. Plyšáčky mívala ráda. Jé, to je krása!
Přelomový rok 2000. Vy, kteří sem chodíte už delší dobu, tak jistě tuto paní poznáte. Výborně, jsem to já, tuhle fotku doma nemám, tak jsem si ji vzala také na památku. Bylo to na oslavě maminčiných 80. narozenin v Pohořelicích v nějaké restauraci, už fakt nevím, co jsem tak „studovala“. Jé, tam nám bylo všem krásně!
No vidíte, to jsem celá já! Zavzpomínala jsem si a hned je mi líp!