Byla jsem z domova naučená šetřit. Jak já za to celý život mamince blahořečím. Na penězích jsme neměli ustláno nikdy ani doma, když jsem byla u rodičů a potom ani já, když jsem se vdala.
Vlastně jsem celý život musela šetřit, protože nebyl dostatek financí. Měli jsme věčně doma s manželem a později i já sama půjčku v době, když jsem byla s dětmi sama, která se musela splácet.
Věřím, že nás takových bylo víc a proto jsem byla ráda, že umím šetřit a hospodařit i s málem. A ono se to hodí i v poslední době.
Stále se divím, co ti bezdomovci hledají v těch popelnicích. Ode mne by tam tedy nenašli zhola nic. Pouze kosti, ale opravdu holé, obrané.
Jen chci na dnešním malé příkladu ukázat, jak to dělám já. Možná to přijde někomu směšné, ale jsem tak naučená a už jiná nebudu.
Včera tedy byla u nás na obědě dcera s dětmi. Chlupaté knedlíky s vepřovým masem snad chutnaly, ale u masa byly kosti, které jsem vykrájela. Protože jich bylo dost a polévka se včera snědla, uvařila jsem z těchto kostí vývar a z něj udělala česnečku. Byla výborná.
Když jsem koupila to vepřové, tak jsem to dala péci do remosky a kousek se tam nevešel. Hned jsem ho nasolila, pokapala olejem a dala do lednice.
Dnes jsem tedy měla další práci. Udělala jsem z toho vepřového guláš, ale přidala jsem do něj zeleninu Moravanku, je to zase jiný guláš než klasický a je k tomu výborný knedlík.
Také jsem včera pekla řezy. Dole piškot, nahoru krém z másla a hlavně tvarohu a nahoru uvařený puding z vody, jen se šťávou z kompotu. Vzpomněla jsem si, že jsem nedávno nespotřebovala celý jahodový kompot. Zbylo mi 6 jahod a všechna šťáva, kterou jsem použila na ten puding nahoru na ty řezy.
Zase mi zbylo těch pár jahod. Manžel tedy šel do mdlob když viděl, že jsem se rozhodla kvůli pár kouskům jahod zadělávat na knedlíky, ale co, mám je ráda, nejsem líná, tak si je udělám. Věděla jsem, že mi posledně zbylo pár vypeckovaných třešní, když jsem dělala bublaninu, byly také na mrazáku. A bylo rozhodnuto.
Jen chci říct, že kvůli tomu, že opravdu nic nevyhodím a schovám si to na mrazák, tak jsem dnes vařila celé dopoledne. Samozřejmě mimo normálního oběda. Naštěstí jsem to zvládla, navíc si oba pochutnáme a já jsem spokojená.
Ještě jen dodám, že se u nás nevyhodí ani krajíček chleba. Zbude-li jeden nebo dva, skládám je také do sáčku na mrazák a až je jich dost, dáme si je k večeři opečené na topinkovači a na to nějakou pomazánku. U nás zbude pouze patka, když je tvrdá a tu dostanou slepičky, ne naše, ale ty, pro které je střádáme.
Je to všechno normální?