Nedá mi to, musím na sebe něco prásknout. Napřed se zeptám, jestli si také některé recepty upravujete dle „svého“?
Já jsem kdysi někde opsala recept na cukroví, které se jmenuje OPILÁ SRDÍČKA.
10 dkg másla, 1 žloutek, 14 dkg hladké mouky, 3 dkg cukru.
Udělat těsto, vypichovat srdíčka, upečené mazat rybízovou marmeládou.
Druhé těsto je nepečené :
20 dkg cukru, 4 dkg másla, 4 dkg ořechů, 1 žloutek, 2 lžíce kakaa, trochu rumu. Toto druhé těsto se vyválí na vále nejlépe na pečícím papíru, posypané cukrem tak na 2 – 3 mm, vykrájí se také srdíčka a dají se na ta upečená a namazaná marmeládou nebo džemem.
Tak to je původní recept a já to také tak dělala. Celkem brzy jsem zamítla rum, protože vnoučata od dcery si toto cukroví zamilovala, tak abych jim neublížila. Rum jsem tedy nahrazovala rumovou trestí.
Zakrátko jsme zjistili, že vnuk Tom je alergický na ořechy a tak je přestal jíst. Bylo mi ho líto, začala jsem zase měnit recepturu. Místo ořechů jsem tam dala pár nastrouhaných piškotů a přidala kousek másla. Jo, šlo to, chutnalo to a co hlavní, vnuk to mohl jíst.
No a dnes jsem málem nechtěně měla další inovaci. Zapomněla jsem tam dát i tu rumovou tresť. Říkala jsem si, že to už by bylo moc a musela bych z názvu vypustit i to slovíčko „opilá“, i tak je to jenom jako.
Tak jsem do již zpracovaného druhého těsta přidala tu tresť. Ještě že jsem to zjistila jakž takž včas.
Já nevím jaké množství perníčků pečete, ale všude se uvádí na polevu 1 bílek atd. Vždy mi zbude bílá poleva, přece ji nevyhodím, ne?
Protože nemůžeme ani péct vanilkové rohlíčky kvůli těm ořechům, vymyslela jsem čokoládové, které jsem také obalovala v cukru. Letos jsem zase inovovala. Místo cukru jsem do nich dala sladidlo, aby si mohl dát „do nosu“ i můj diabetický manžel a aspoň některé jsem namočila do té zbylé bílé polevy. Všechny ostatní jsem pak namáčela ještě v čokoládové polevě a tyhle jsem jen tak pocákala.
Kokosové tlapky už mám zaležené, klasické s ořechy také nemohu dělat. Vnuk má tedy alergii na ořechy, manžel je diabetik, nemám to jednoduché, ale přiznám se bez mučení, že mne to „blbnutí“ s cukrovím baví a hlavní je, že to všechno bude jedlé, ne?
Ještě zítra udělám linecké pro diabetiky, také pro manžela a pak už opravdu nic. Zbytek je tedy na dceři. Já pak nastoupím až na vánočky a štrúdl.