Posledně jsem nakousla, že jsem žila v Hrušovanech u Brna, tak mne napadlo dát něco o nich také vědět zde.
Hrušovany u Brna se rozprostírají přibližně 20 km jižně od Brna. V současné době má obec cca 3200 obyvatel.
Nejstarší písemná zmínka o Hrušovanech je z roku 1252, kdy byla obec darována Bočkem z Obřan nově založenému klášteru Žďárskému. Od té doby vystřídaly Hrušovany mnoho pánů.
Dalším významným mezníkem v životě obce byla výstavba železnice a nádraží v roce 1838. Rozšiřování obce nastalo výstavbou cukrovaru v roce 1881. Do obce přišlo mnoho dělníků a řemeslníků. Cukrovar byl dokončen o rok později.
Významným krokem k rozšíření vinohradnictví v této oblasti, bylo povolení vysazování vinic v roce 1695.
V roce 1805 se dotkly Hrušovan i napoleonské války. Hrušovany stejně jako Židlochovice a Brno byly obsazeny francouzskými vojsky.Dalším významným mezníkem v životě obce byla výstavba železnice a nádraží v roce 1838. Rozšiřování obce nastalo výstavbou cukrovaru v roce 1881. Do obce přišlo mnoho dělníků a řemeslníků. Cukrovar byl dokončen o rok později.
V roce 1882 a následných dvou letech pobýval v Hrušovanech profesor T. G. Masaryk – pozdější prezident ČR i s rodinou. Pamětní deska je v současné době umístěna na budově školy.
Tak to této školy jsem chodila na 1. stupeň, dále pak ve vedlejších Židlochovicích.
Tak to je cesta do Židlochovic pro pěší. Po ní jsem chodila většinou pěšky 2 km do školy.
Vlivem hospodářské krize v roce 1929 byl zastaven provoz cukrovaru. V době krize došlo k rozšíření tratě z jednokolejné na dvoukolejnou. Cukrovar byl později přebudován na obuvnický podnik – Svit, dříve Gotttwaldov, kde pracovalo více jak 2 tisíce zaměstnanců a já tam také asi 2 roky pracovala jako sekretářka vedoucího celého závodu.
V roce 1997 Nadace fondu na výstavbu kostela spolu s místní KDU-ČSL zorganizovali sbírku na základní kámen kostela. Kostel byl dostavěn 29. 11. 2003 a vysvěcen 21.8.2004.
Nejstarší církevní památka v obci je z roku 1781. Kamenný kříž byl postaven na paměť veliké bouře s krupobitím ze dne 6. 7. 1781, která zničila celou úrodu nejen v Hrušovanech, ale i v celém okolí.
Ještě vám ukáži místní hřbitov, kde byli pohřbeni babička a dědeček, rodiče mého tatínka.
A nedaleko hřbitova leží rybník. Tam jsme se něco nachodili, abychom se vykoupali. Bývalo tam opravdu hezké prostředí, chodívali jsme tam i na rande.
Z druhé strany byl přístup a býval tam krásný písek, inu teď nevím, nevím, ale vypadá to hezky, ne?
Tak to byly vzpomínky za prvních cca 20 let mého života.
Vědomosti i fotky jsem čerpala z hrušovanského webu.
Vědomosti i fotky jsem čerpala z hrušovanského webu.