S radostí chci jen oznámit, že pošťácká anabáze, o které psala Otavínka, konečně skončila. Virtuální pan Kolbaba se pochlapil a pošta mi doručila balíček, který šel sem a tam téměř přes celou republiku, než konečně dorazil.
Nemusím snad ani říkat, že mi udělal tento voňavý ježeček velikou radost.
Voní jako když se sušila posečená louka. Tak, jak si to můj nos pamatuje ještě z mládí, když jsme jezdili na krásný voňavý – téměř panenský venkov na dovolenou. Zatím bude tady nad mým PC na čestném místě, než ho „vyčichám“. Paráda.
Také musím „prásknout“ na naši blogovou kamarádku, že k ježečkovi byla přiložena tato malá knížka, kterou v nakladatelství Olomouc sepsala sama Hanička s kolektivem autorů a mám ji i s podpisem.
Jsou tam opravdu samá moudra, jen tak namátkou vybírám jedno od p. Wericha, kterého mám ráda:
Na světě je zavedeno, že spousta hloupých si hraje na chytré. Z chytrých, kterých je nedostatek, jen ti nejchytřejší si hrají na hloupé.
Ještě si dovolím jedno moudro, které řekl nebo napsal pan Janík:
Dobrý pán a dobrý pes vědí, co je přátelství a věrnost.
Ještě mne zaujalo toto nádherné přání, které, jak jsem si vzadu přečetla namalovala ústy nějaká postižená žena. Takovou krásu by udělal málokdo i rukama. Posuďte sami :
Tak to by bylo k té radosti.
Ještě dlužím zklamání. Ano, byla jsem smutná a zklamaná z toho, že jsem si původně myslela, že bude letos rokem hojnosti. Před nedávnem jsem psala, že manželovi vrátila zdravotní pojišťovna přeplatek tisíc korun. Včera jsme konečně dostali vyúčtování za teplo, teplou a studenou vodu a světe div se, loni jsme měli nedoplatek 1500 Kč a letos pro změnu přeplatek 1180 Kč. Sice se divím, ale jsem ráda.
Tím rok hojnosti asi končí. Za léky, které mi včera předepsal pan doktor, jsem totiž v lékárně zaplatila více jak 900 Kč. A je po radosti.
S konstatováním, co naděláme, čím jsme starší, tím máme to zdraví dražší, se pro dnešek loučím.