Tak už to mám za sebou. Konečně!
Dnes jsme se tedy s dětmi sešli, abychom oslavili ty moje narozeniny. Dcera má zítra, tak jsme to spojili. Měla jsem rezervovaný salonek v restauraci, kde už jsme párkrát v tomto salonku byli, tak jsme věděli, co můžeme očekávat.
Jenom než jsme se rozsadili, to bylo stěhování, kdo vedle koho, vnoučata si sesedla spolu, já s manželem prý do čela a syn a dcera vedle nás. Pak jsme si vybírali jídla. Samozřejmě si dal každý to, na co měl chuť, takže něco bylo po dvou a některá také po jednom. Chudák kuchař. No, nedalo se nic dělat, museli jsme vydržet. Dělali to postupně, není to zas tak velká restaurace, ale na talířích u nikoho nezůstaly zbytky. Bylo to opravdu výborné!
Víte, jací jsme „spiťaři“? Vypila se tři piva a jedno pivo nealko, jinak samá voda, ještě k tomu bez bublinek a cola. Jestli nás ovšem někdo v restauraci poslouchal, tak si musel myslet, kdoví co se tam děje. Zábava byla skvělá, odcházeli jsme víc jak po 3 hodinách pořádně vysmátí.
Všechna moje zlatíčka byla skvělá, bylo mi mooooooc dobře. Mám je opravdu všechny moc ráda. A teď pár fotek. Ještě odpoledne mi byly přeposlány od syna i od vnuka.
Jak gratulanti přicházeli, tak byli zdokumentováni.
To je moje snacha Milča.
Její dcera a moje vnučka Lada.
To je také jedna krev – vnuk Luky. Ten, co se nerad fotí.
To je můj nejmladší vnuk Tom
Vnučka Terezka
Moje holčička, pardon dcera
Vůbec není poznat, že? Správně můj manžel, který mne tak šokoval svým překvapivým dárkem. Vždycky jsme si říkali, že dárky si dávat nemusíme, pokud něco potřebujeme, tak si to koupíme. Dostala jsem tedy kytku, krásnou a nic už jsem nečekala. Jaké bylo pak moje překvapení – no velké!
To je to překvapení. Domluvil se s dcerou, zaplatil a ona mi s rodinou vybrala tento DIGI FOŤÁČEK! Paráda, co?
Takhle jsem napřed koukala, co to je, protože jsem napřed rozbalila menší dáreček od vnoučat a to byla paměťová karta. Dcera se začala smát, že jsem si měla rozbalit napřed to hlavní. Tak jsem byla téměř v šoku!
Tak tohle je další překvapení. Parfumérii dostávám od syna a snachy běžně, ale prásknu to na sebe, že jsem ještě v celém mém životě nebyla na kosmetice. Tak to půjdu jednou zkusit. Zkusit prý se má všechno.
A tuhle praktickou pomůcku do vany, to zase napadlo moji dceru. Ví, že mám každou chvíli problémy s nějakým ramenem, tak abych to měla jednodušší. Ještě najít nějaké lidi, abych to měla ve vaně.
Tak jsem se nechala znovu vyfotit s těmi mými zlatíčky a vidíte, jak rostu do země! Seřadili jsme se hezky do kulata.
Zleva: Tomík, Terezka a z druhé strany dále Laděnka a Luky.
A to jsme tedy my všichni. Požádali jsme paní hostinskou, vlastně se sama nabídla. Tu si nechám zase tady někde vystavit!
Měla jsem opravdu krásné narozeniny! Nádhera! Všem díky!