Je to tak. Jinak tomu ani říkat nemohu jak „šmudlání“. Letos, bohužel, umývám okna tak nějak divně, řeknu-li to natvrdo, tak to hodně šidím. Každý rok po zimě okna rozšroubuji, jako každý čistotný člověk, ale letos ne. Šmudlám je jen zvenku a zevnitř, vyměním špinavé záclony za čisté a bude to muset stačit. Podotýkám, že smím na tuto činnost používat pouze levou ruku. Pravou mi můj pan doktor z ortopedie zakázal. Mám tam momentálně mimo staré známé artrózy, kterou už mám asi všude, ještě i zánět, zvaný kapsulitida. Nesmím ruku zatěžovat, okna mi výslovně zakázali.
Přiznám se, ale pšt, ono mi to ani tou pravou nešlo. Já jsem jen zvědavá, kdy a jestli vůbec se mi zase to rameno s loktem srovná. Příští týden zase jdu na kontrolu, tak uvidíme.
Jinak se ale snažím fungovat normálně v rámci možností! Vařím, peru, žehlím, dokonce se snažím mít vše tak, abych se nemusela stydět, když svítí sluníčko, to je totiž všechno vidět.
Nikdy jsem nezáviděla někomu, kdo měl bohatství a tím i různé konexe, známé a tak. Teď to na mne dolehlo, ne ta závist, ale potřebovala bych nějakého manažera. Ale nejsou lidi. Chtěla bych vyměnit postele v ložnici (skříně ne, ty jsou dobré), včetně matrací, potřebovala bych ji vymalovat, event. ještě koupit přikrývky a polštáře.
Když se tak zamyslím, bylo by to fajn někomu zadat tyto úkoly, o nic se nestarat. Předpokládám, že by to bylo i s odbornou radou, výběrem, to bych brala.
No tak jsem se zasnila, představa to byla hezká, ale tak do pohádky. Budu muset začít sama shánět, sondovat, nebo by tady byla ještě jedna varianta. Nechat to všechno tak, jak to je. Myslím si, vlastně to vím, že manžel, ten by byl stopro pro tu druhou variantu.