Dnes byl tady u nás opravdu krásný jarní den. Sice autobusy jezdily s nápisem SMOG, ale sluníčko svítilo a bylo krásně, tedy až na ten smog, pokud opravdu byl.
Hned ráno jsem si nachystala na oběd francouzské brambory, které jsem připravila rovnou do remosky, abych ji po příchodu domů mohla jen zapnout a brambory zapéct.
Rozhodli jsme se totiž s manželem, protože budou brzy velikonoce, že si musíme něco koupit, aby nás beránek nepokakal. Vydali jsme se tedy hned po ránu do našeho okresního města. V tom našem manžel nemohl sehnat pro sebe polobotky. On má totiž nohu jak kluk a tak malé boty prostě nebyly. Nikde. V tom našem okresním městě byly dnes i trhy, tak jsme se jeli podívat, co kdyby se něco hodilo, ne?
Boty jsme nakonec sehnali ve značkové prodejně, ale jsou hezké a pohodlné, manžel si je chválil a to je hlavní. Pro sebe jsem si nic nekoupila, protože jsem na to neměla nervy chodit po krámě a manžel za mnou jako ocásek, já se zastavila, on se zastavil. Vzdala jsem to a hned dnes jsem se domluvila s dcerou a půjdeme v pátek nakupovat spolu. Ona také potřebuje pro sebe prý koupit boty, tak to bude super! Manžel přijede později.
Tak jsme se vydali na cestu zpět. Šli jsme zase na zastávku tramvaje o jednu dále, (ráno totéž dokonce o dvě zastávky), tak jsme si udělali zase malou procházku.Domů jsme přijeli už hezky upajdaní.
Dovařila jsem oběd, pak malá relaxace a šup na nákup. Takže když to shrnu, tak jsme dnes ušli, tedy na dvě etapy, cca 5 – 6 km. To je slušný, ne?
A protože už to vypadalo jako na jaře, zahrádku nemám a nikde jsem žádné kytky nepotkala, vyfotila jsem si aspoň jednu moji na okně, která mi po prvé kvete a přivezla jsem si od maminky původně takový malý kousíček a tak se mi rozrostla.