Nedá mi to, abych se nevrátila k mým už dříve uveřejněným článkům, týkajících se pravdivého příběhu jednoho člověka.
První článek byl dne 14.1. t.r. pod názvem CTI OTCE SVÉHO I MATKU SVOU, kde jsem popisovala příběh syna jedné známé, který se díky chlastu propadl až na samé dno. Zůstal venku na ulici bez střechy nad hlavou a dvěma taškami.
Další článek byl 23.1. uveřejněn jako POTKALA JSEM BEZDOMOVCE, kde jsem psala o tom, jak jsem ho potkala na ulici už bez tašek a jak vypadal. Hrozně. Bylo mi ho líto a přiznám se, držela jsem pěsti, aby se mu podařilo od tohoto příslovečného dna odrazit.
Dnes bych ráda uvedla další pokračování. Opět jsme se potkali. V obchodě. Já čekala, až otevřou „naši“ pekárnu a on nakupoval. Viděla jsem ho u pokladny, jak počítá, dal pokladní padesátikorunu a hledal všechny drobné, měl ale evidentně málo, tak jednu položku vrátil. Nevěřila jsem svým očím. TO ZBOŽÍ, které vracel, bylo krabicové víno, ale nakupoval ho celkem 4 x, takže mu ještě tři kousky zbyly.
Zastavila jsem ho, abych se ho zeptala, protože ho znám už dlouho, jak se má. No a dověděla jsem se, že se má dobře, byl 10 dní v nemocnici, měl jít na kontrolu k obvodní lékařce už před 14 dny po návratu z nemocnice, ale nikde nebyl, protože „NA TO PROSTĚ NEMÁ“ ?????????
A jestli už bydlí? Ano, na ubytovně, má pokoj sám pro sebe a na dotaz, zda musí něco platit, nebo mu to platí město řekl, že ON NEPLATÍ NIC. Všechno za něj platí sociálka. Pokud vím, beze tři tisíce korun jako sociální dávky, za ubytování nic neplatí, nepracuje, jak je vidět, tak na chlast mu ještě zbývá, tak co mu chybí? Jediná jeho životní filosofie je asi to, že se má kde vyspat, má nějaké peníze i na alkohol, co na tom, že má jen to, co má na sobě, to není podstatné. Práci? Proč? Přece mu stačí to, co má, proč by ji hledal? Ještě jen podotknu, že to není Rom.
Vidím něco zkaženého ve státě českém. Vy ne?