Ano, bohužel, jinak si to nedovedu vysvětlit. Před chvílí jsem se vrátila z neurologie, kam docela často musím docházet kvůli mým potížím s páteří.
Bolí Tě něco, co je od páteře? A bolí to opravdu hodně? Máš smůlu. Musíš se napřed objednat a čekací doba, když máš velké štěstí, tak je „jen“ 14 dní. Protože bych se asi do té doby bolestí zbláznila, tak volím jednu z variant. Buďto okamžitě jdu ke své praktické lékařce, která mi může napsat injekce na bolest, které si ovšem musím zaplatit, ona sama může dát jen jednu. Pak tam chodit (tedy v mém případě jezdit) minimálně pětkrát. Pak je ještě další varianta a to ta, že se budu dopovat léky na bolest, které mně už pravděpodobně brzy přestanou zabírat, protože si to tělo na ně jednoduše zvykne.
Před 14 dny jsem se tedy objednala, brala doma léky a dnes šla. Paní doktorka je hodná, ochotná, ale …. nemůže moc pomoci i když by chtěla. Rehabilitace? Bohužel, měla jsem je před 3 měsíci a příště je mohu dostat až za půl roku, takže nic. Lázně? Ty se dávají jen po operaci. Aspoň že jsem mohla dostat ten obstřik, ale tady je taky strop. Tak je tedy jasné, na co mám nárok? Pojišťovna by byla určitě ráda.
Jenom jsem zvědavá, co se mnou bude, až nebudu moci vůbec chodit, sedět, ležet, no co asi, že? A to mi navíc minulý týden na očním pí doktorka zjistila VPMD (věkem podmíněná makulární degenerace). Podpůrné léky za 430 Kč jsem si již koupila.
Je vidět, že mám krásné vyhlídky na to pozdní stáří. Nemohoucí a ještě slepá, paráda! Pořád ale doufám, že to nějak dopadne, tak mi držte pěstičky!