Čas utíká jako voda
a je to přitom velká škoda.
Dříve malí, veselí,
jsou už dneska dospělí.
Vždy jsme děti milovali,
ať už byly jako malí,
nebo i teď, když jsou velcí
a jsou už v té manželské „kleci“.
Po nich přišla vnoučátka,
to byla krásná pohádka
o tom, že jsme zase mladí
a máme se všichni rádi.
Láska nám snad zůstane,
i když mládí ustane.
Život je přece moc krásný,
ať jsme tedy všichni šťastni.
Tyto veršíčky mne napadly při prohlížení si fotoalba, kde byly moje děti ještě opravdu dětmi a vnoučátka malá a tak roztomilá.