Kdysi dávno, když měla dcera děti ještě malé, tak jezdili někdy v sobotu nebo v neděli na oběd a nevím ani, jak to vzniklo, jestli jsem to odvodila od „výjezdního zasedání“ či co, prostě jsme říkali všichni zkráceně tomuto dni „výjezdovka“ a bylo jasno.
Tak tedy včera měla dcera s dětmi, i když už dost velkými, výjezdovku. A když říkám, dost velkými, tak to myslím doslova. Zase včera probíhalo „měření u futra“, abychom zjistili, jak nám ty děti rostou. A rostou! Tedy teď už jen kluci. V tomto případě Tom, už jsem mu naměřila krásných 162 cm, což si myslím, že je na dvanáctiletého kluka tak akorát, no a dcera a vnučka jsou už jen „o pohlavek“ větší, dcera sama říkala, že jsou už téměř v rovině.
Děti se teprve teď přišly pochlubit pololetním vysvědčením. A bylo s čím. Oba navštěvují gymnázium, Tom sekundu – měl čtyři dvojky a pochvalu ředitele, Terka chodí do 2. ročníku – no a ta na tom byla ještě lépe – měla jen dvě dvojky – nejlepší vysvědčení ve třídě! Šikulové! Ale když už jsem u toho chválení tak musím pochválit i Lukyho, vnoučka od syna, ten chodí do kvinty a měl osm dvojek a jinak jedničky! Jen tak dál!
A s dcerou a vnoučaty jako vždy přišla i jejich Pegginka. Měla prý včera podle psího kalendáře svátek, tak dostala od „paničky“ nějaké hračky a předvedla nám nejen svůj apetýt, ale také znovu jak je roztomilá, když si hraje! Vydržela bych se na ni koukat snad celou hodinu a stále se smát! No, posuďte sami, vy, kteří ji neznáte, není rozkošná?
Ono to včera bylo vůbec celé to posezení ve veselém duchu. Dost jsme se všichni nasmáli, i vnuk „perlil“ a kupodivu si nešel sám ani zapnout počítač!
Vše bylo tedy OK, ale až na tu moji páteř, ta moje vyhřezlá ploténka (vlastně obě) mě už od včerejška trápí, špatně se mi chodí, sedí, leží, kapky nezabírají, ale věřím, že zase bude líp a říkám si mé obvyklé, že jsou na tom lidi daleko hůře.