Tak už zase budeme o rok starší. Z toho kopce to ale „frčí“ rychle, jen co je pravda. Budu-li bilancovat ten letošní, se svými klady i zápory, tak je to nic moc.
Začnu-li tím hezčím, tak s vnoučátky. Ne, že by jich přibylo, ale dělají mně radost. Vnučka Lada úspěšně pokračuje ve 2. ročníku Palackého university v Olomouci, vnuk Luky končí vlastně základní školu, i když už je 4. ročník na gymnáziu. Vnučka Terka a vnouček Tom se bez problémů a v pohodě dostali na gymnázium, vnučka na čtyřleté a vnuk na osmileté a zatím se všem čtyřem vede. To je dobře a máme z nich všichni radost.
Vzpomenu-li aspoň zhruba na letošní vydání se z peněz, docela slušný, jak by řekla dnešní mládež, bylo to hustý. Hned na začátku roku jsme zrušili investované peníze před 5 lety a rozdělili spravedlivě dětem, každému 50 tis. Kč, protože hlavně dcera je potřebovala nutně teď a ne až po naší smrti, protože doufám, že tady budeme „strašit“ ještě nějakou chvíli. No a pak jsme se pustili do dalšího utrácení, až se nám v našem „šuplíku“ jak já říkám, málem zalomila ruka.
Začalo to tím, že jsme se konečně rozhoupali a nechali vymalovat obývák. Pak už to chtělo nový koberec, novou sedačku, no a když už tak už, novou krásnou a drahou televizi a taky pro mne nový PC. Jo, ještě jsem si na podzim koupila nový mobil – ten s většími písmeny – pro babky. Tak a bylo po úsporách. To ale ještě musím sebekriticky přiznat, že před tím jsme si zaplatili něco za dovolenou, nebylo to moc, jen tady v tuzemsku, ale zato jsme byli 3 x. Příští rok snad zbude aspoň na lázně. Už zase potřebujeme nutně nějakou údržbu.
A co se týče výher? Luštíme soutěžní časopisy jako o život, sázíme pravidelně sportku, je pravda, že jen jeden sloupec, ale co má přijít, to přijde, ne? Ale zatím, bohužel, „vyhráli“ jsme ve sportce za celý rok 580 Kč! To je úroda, co? Začala jsem taky soutěžit na internetu a už jsem 4 x vyhrála od září, sice jen drobnosti, ale co když…? V těch luštěních taky něco „káplo“, já jen 800 Kč a manžel víc, ten vyhrál za rok 1500 Kč.
No a když už jsem u té statistiky, tak v něčem zase vedu já. V návštěvách u lékaře. Těch jsem absolvovala za rok 28, manžel „jen“ 17. No jo, někdo jim musí nechat vydělat. A za tyto návštěvy a léky jsme utratili já 2860 a manžel 2650 Kč. Zase vedu!
A vzpomenu-li na smutné události, tak „odešel“ náš výborný kamarád tak náhle, až nám z toho bylo všelijak a taky nás opustil „otec“ mých vnoučátek T + T.
Na druhé straně si moje dcera s dětmi našla nového partnera, který se k ní letos nastěhoval, tak jim hlavně přeji, ať jim to spolu klape a vydrží všem čtyřem (pardon pěti, zapomněla jsem na psa)a to nejlíp napořád.
Tak už bych to měla vést k finále, stejně je to jen taková strohá statistika, no ekonomka se ve mně nezapře. Tak tedy, sbohem starý roku a ty nový, vítej a buď lepší (nebo aspoň ne horší)!