Ano, je to slogan pro supermarket Penny, kam chodíme už léta, tedy od jeho otevření u nás v Litvínově, nakupovat pravidelně, týdně cca 3 x. No ale ten dnešek, tedy ten stál zato.
Přišli jsme dnes ráno v 7,55 hod. do naší prodejny v Litvínově, vozíků byla pryč asi jen tak polovina, což nebylo na pátek zase až tak moc, ale zdání klame. To, co nás čekalo uvnitř, na to se nedá jen tak zapomenout. Už při vjezdu do prodejny opět nešly otevřít samootvírací dveře, ale to byla maličkost. To nejlepší nás teprve čekalo. U sekce sýrů bylo lidí, no hrůza. Říkala jsem si, že ty lidi jsou fakt hrozný, jak se někde něco sleví o nějakou korunu, tak se zásobují, jako kdyby měla přijít zítra válka. Že jsme se s vozíkem nedostali ani k ovoci, na to už jsme taky zvyklí, protože v obchodě bývá pravidelně a teď čím dál tím více plno nevyložených palet a uličkami se nedá projíždět. Ale dnes, dnes to byla chuťovka. Nejen, že se nedalo nikde projet, zboží nebylo v regálech, občas na paletách, kterých bylo tedy všude fakt dost, zákazníci nespokojení, to, co se nabízelo v letáku, nebylo ještě vybaleno a to nejlepší nakonec. Byla tu funkční jen jedna pokladna. Fronta na pokladnu byla zatočená přes celý obchod (znalci znají, jak to tam vypadá, ostatně jako v jiných Penny-marketech), končila krátce za vchodem – tedy u pečiva. Většina lidí byla k sobě ohleduplná a snažili jsme se všichni, aby si ten druhý mohl koupit aspoň něco málo z toho, co měl v úmyslu. Vozíky postávaly tam, kde bylo momentálně místo a lidé běhali okolo, aby se dostali ke zboží. Tu to jeden pán nevydržel, telefonoval zřejmě domů, že tam nic není, plno lidí a fronta ke kase, že se na to může vy……(píp), nechal vozík s nákupem tam, kde byl, sebral se a šel domů. Ani jsme se mu nedivili, ale zase bylo méně místa. Prodavačky, které vybalovaly zboží byly nervozní (ani se jim nedivím), protože jim lidi nadávali. Ale pochopili, že to není jejich chyba a jedna paní si stála na svém, aby ji zavolaly vedoucí. Ta přišla, ne pokorně, ale vzpurně (nevím, jak může dělat vedoucí nebo vůbec s lidmi), že za to nemůže, že má všechny pokladní nemocné, že nejsou lidi a na vedení jí nepomohli, na připomínky a rady nakupujících reagovala hrubě a fakt nehezky a na můj vkus dost hlučně. No, byla to opravdu „brnkačka na nervy“. Nezbylo nám nic jiného, než stát a čekat……… prý v 8,30 přijde posíla na pokladny. Nevím, nakolik bylo těžké zajistit, aby pokladní přišly dřív, když je takový „kritický“ stav.
Čekali jsme frontu na pokladnu ¾ hodiny! A to jsme měli ještě štěstí, protože v 8,30 hod. opravdu přišly další 2 pokladní, takže fronta se rázem zmenšila. Ale zboží, toho bylo pořád málo v regálech, palet hodně okolo a nespokojených zákazníků ještě víc. Nevím, nevím, jestli se tam všichni budeme stále vracet.
A to firma ve svých zásadách mj. píše: – nákup není u nás ztrátou času – vše důležité nakoupíte během několika minut a také : – jsme to správné místo pro Vaše velké nákupy?!